Zamyšlení nad zvláštními školami Zdejší střední odborné učiliště zemědělské mělo v  minulosti také statut zvláštního učiliště, do jehož oborů byli přijímáni žáci ze zvláštních škol. Učitelé všeobecně vzdělávacích i  odborných předmětů, mistři odborného výcviku, ale také vychovatelé, kteří pracovali s učni v obou těchto formách vzdělávání, měli možnost srovnávat. Dnešní diskuse o  zbytečnosti zvláštních (speciálních) škol je nepochopitelná , protože minulá praxe svědčí naopak ve  prospěch tohoto typu škol. U žáků, kteří přicházeli do učiliště ze zvláštních škol, bylo sice patrné, že byli vzděláváni podle redukovaných učebních osnov, ale vědomosti, které získali, měli dobře upevněné a dovedli je použít v praxi. Speciální pedagogika totiž klade důraz na vyučování v menších skupinách, ale hlavně na důkladné procvičování učiva, soustavné opakování a  trpělivou práci s  jednotlivými žáky. A zvláštní školy daly navíc žákům něco, čeho se dnešním dětem nedostane - řadu hodin praktického vyučování v dílnách a na pozemcích. Chlapci a  děvčata, kteří přišli ze zvláštních škol, byli zvyklí pracovat, uměli zacházet s nářadím a měli také trpělivost a vytrvalost.

Naproti tomu mnozí žáci středního odborného učiliště, kteří pocházeli z bruntálských a krnovských sídlištních škol a nad „zvláštníky“ ohrnovali nos, se práci vyhýbali a  měli časté neomluvené absence. Učitel národů Jan Amos Komenský, který formuloval základní pedagogické zásady, by asi se současnými tendencemi v  našem školství nebyl spokojen. Individuální přístup kvalifikovaných speciálních pedagogů nemůže nic plnohodnotně nahradit. V  přeplněné třídě toho ani sebelepší učitel vybavený moderní technikou mnoho nezmůže. A rozumní rodiče nikdy na zvláštní školy nenadávali, protože si byli vědomi toho, co všechno jejich dětem poskytují. Města Albrechtic se tyto problémy úzce dotýkají. Máme tady zvláštní školu, která je vybavena vším, co vyučování vyžaduje. Máme tady řadu kvalifikovaných pedagogů. A přesto hrozí této instituci likvidace. Budeme s tím (máme na mysli městské orgány a všechny občany) něco dělat ??? I. Křehlíková a Z. Šlagorová

Jako na kolotoči S netrpělivostí očekávám jakoukoliv informaci, která se na zastupitelstvu Města Albrechtice projednává v souvislosti s cyklostezkou Město Albrechtice – Třemešná. Jakpak by ne, když obě obce spolu podepsaly v roce 2013 Smlouvu o vzájemné spolupráci na vybudování této infrastruktury. Už samotné prosazení smysluplnosti realizace probírané při pracovních sezeních vedení obou obcí a nalezení nejvhodnější trasy bylo oříškem. Ale podařilo se, a přistoupilo se k vytvoření projektové dokumentace s vydáním stavebního povolení. Zpracovaná dokumentace posloužila jako příloha k žádosti o dotaci na realizaci. Každá žádost ovšem nemusí být okamžitě úspěšná, a tak i naše společná žádost tentokráte neuspěla. V končícím dotačním období se nové výzvy o dotaci hledaly těžko. Rok 2015 je z pohledu obcí rokem „hluchým na dotace“ a nové dotační období předchází informace o minimální možnosti získat nějaké peníze pro obce. Prostě, větší města zjistila, že obce byly v uplynulém období velmi úspěšné na dotace, a tak v rámci lobbingu uplatnila svůj vliv. Jednou z důležitých vlastností je předvídavost. Obě obce si po vzájemné domluvě při návrhu rozpočtu na následující rok vyčlenily objem vlastních prostředků, který by umožnil společnou realizaci cyklostezky bez dotace. S nadšením jsem si v minulém Zpravodaji

Města Albrechtic přečetl, že zastupitelstvo města pověřilo starostu…….. A čekal. Už? Už to spustíme? Jejda. Co se to děje? Že zastupitelstvo města revokovalo své usnesení o  započetí úkonů s vybudováním cyklostezky, a že je přijato usnesení, které vybudování podmiňuje pouze s dotací? Jednou z  jednodušších atrakcí je řetízkový kolotoč. Ti, co se na něm poprvé vezou křičí nadšením, jaká je to paráda když vidí daleko, a  můžou přitom ještě kontrolovat, co se děje pod nimi. Ti na zemi si kladou otázku, proč tak křičí, když se pouze vozí dokola. Svým občanům se prostřednictvím Třemešenského zpravodaje za  opětovnou nerealizaci cyklostezky omluvím. Nechal jsem se letos unést a strhl jsem je svým nadšením sebou. Peníze tento rok prostě použijeme pro občany jinde. Mrzí mne, že meziobecní spolupráce je pro někoho něco nedůležitého. Neopomenu si ale říci, že ne každý bývá z  jízdy na  kolotoči po jejím ukončení nadšený. Ing. Rostislav Kocián, starosta obce Třemešná

Tělovýchovná jednota Město Albrechtice Cvičení rodičů s dětmi - Hopsalín řádil v tělocvičně Poslední dubnové cvičení si užili nejmladší cvičenci se svými rodiči a Hopsalínem. Přivezl s sebou pořad plný písniček, tanečků a netradičních soutěží. Na parketu tancovali a zpívali klauni, princezny, kočičky, kuchaři, čarodějnice a vodníci. Pohádkoví tanečníci získávali za své skvělé výkony svítící balónky. Hopsalín předvedl, že je mistrem ve foukání obrovských bublin, které se dětem moc líbily. Za odvahu a šikovnost vyrobil pro každého zvířátko z balónku. Oddíl je dotován z grantu Města Albrechtic. Regína Hajná

— 13 —